V pohybu: Zůstaňte aktivní s RS

Zůstat aktivní může být pro některé lidi žijící s roztroušenou sklerózou (RS) náročné kvůli nepředvídatelné povaze tohoto onemocnění. Pravidelný pohyb však může zlepšit celkové zdraví a může pomoci s příznaky RS, jako jsou únava a problémy s rovnováhou. Trishna Bharadia se v dnešním článku podělí o své způsoby, jak zůstat aktivní:

1. Přizpůsobuji se schopnostem svého těla.
2. Hledám jiné možné způsoby, abych zůstala v pohybu (například aktivity, které bych mohla provádět na invalidním vozíku).
3. Jsem na sebe přísná, ale vytyčuji si dosažitelné cíle.
4. Mám na paměti, že aktivní život je dobrý pro duševní zdraví.
5. Na hodinách cvičení si najdu kamarády.

Bylo to v květnu v roce 2008. Bylo mi 28 let.

Pamatuji si, jak jsem s rodiči seděla v neurologické ordinaci. Rozhovor probíhal takto:

Neurolog: „Vaše výsledky potvrzují, že máte roztroušenou sklerózu [RS]. Znamená to, že máte poškozené nervy v mozku a míše. Proto máte tyto příznaky.“

Já: „Hm. Znamená to, že musím přestat hrát hokej?“

Když mi byla diagnostikována RS, mou první reakcí nebylo ptát se na plány ohledně péče. Neptala jsem se, jak dlouho mé příznaky potrvají nebo jak dál. Chtěla jsem jen vědět, jestli můžu zůstat aktivní.

Pohyb byl vždy velkou součástí mého života. Vždycky jsem byla v pohybu, dokonce už od velmi útlého věku, a vyzkoušela si každý sport. Všichni v mé rodině jsou také aktivní. Můj otec ve svých 70 letech stále hraje mezinárodní pozemní hokej!

Naštěstí mě neurolog ujistil, že diagnóza RS neznamená, že musím přestat hrát hokej.

„Vlastně bych vám doporučil, abyste hrála co nejdéle,“ uklidnil mě.

Uf!

Pozemní hokej je náročný sport. Musíte mít fyzickou sílu a být pohotoví a dostatečně hbití, abyste se vyhnuli létajícím míčkům. Hokej je součástí mého života od doby, kdy jsem byla dost velká na to, abych v rukách udržela miniaturní hokejku, kterou mi vyrobil můj otec.

I když jsem v tu dobu hrála mnoho jiných sportů, hokej byl mou skutečnou vášní. Byl to můj život. V průběhu let jsem hrála na vyšší úrovni od základní školy po univerzitu. V hokejových týmech, kde jsem hrála, jsem byla vicekapitánkou a kapitánkou a vyhrála jsem spoustu trofejí a medailí.

Kromě mého otce hrály hokej i mé sestry a mnoho dalších členů širší rodiny. Hokej máme v krvi. 

Přesto jsem v letech od diagnózy RS musela přizpůsobit, upravit a změnit způsoby, jak zůstat aktivní.

Jak jsem i nadále aktivní s RS 

1. Přizpůsobuji se schopnostem svého těla

Po vyslechnutí diagnózy RS jsem hrála hokej ještě pět let.

Vždycky jsem byla v pozici útočníka, ale únava způsobená RS začala ovlivňovat, kolik toho uběhnu. Postupně jsem se přesunula do pozice obránce, která mě bavila víc, než jsem čekala!

Také jsem si upravila tréninkový plán, kdy jsem hrála o víkendu jen jeden zápas místo dvou. Během týdne jsem našla jiné, méně intenzivní způsoby, jak si udržovat své schopnosti a zůstat v kondici.

2. Hledám jiné možné způsoby, abych zůstala v pohybu (například aktivity, které bych mohla provádět na invalidním vozíku)

Jak se má RS zhoršovala, zejména má únava, věděla jsem, že si budu muset najít jiný druh pohybu, než je hokej.

Mělo to být něco, kde jsem nemusela běhat, zejména pokud jsem potřebovala používat hůl nebo invalidní vozík. 

Rozhodla jsem se pro tanec a tancuji doteď. Tanec mi umožnil zůstat aktivní i poté, co jsem se musela vzdát hokeje. Tanec mi umožňuje jít svým vlastním tempem. I když mám dny, kdy jsem hodně unavená, dělám, co mohu.

Mohu si také kdykoli během hodiny dojít na toaletu, když můj močový měchýř nemůže vydržet. To se uprostřed hokejového zápasu nedá!

Mohu také tančit v invalidním vozíku, takže se nemusím vzdát něčeho, co mě baví, pokud jednou RS omezí moji mobilitu. Díky tomu se cítím mnohem lépe ohledně budoucnosti.

3. Jsem na sebe přísná, ale vytyčuji si dosažitelné cíle

Stanovení cílů je pro mě zásadní, ale vytyčuji si realistické cíle. Jinak bych měla pocit stálého neúspěchu.

Když jsem ještě hrála hokej, uznala jsem, že je v pořádku, když nezvládnu celý zápas. Vždycky jsem do toho na hřišti dávala všechno, takže jsem se necítila nepříjemně, když jsem za sebe chtěla náhradníka, když už jsem na to nestačila.

Chtěla jsem se také zúčastnit londýnského maratonu, ale to je pro mě nyní nereálný cíl.

Místo toho jsem absolvovala chůzi na 20 kilometrů pro neziskovou organizaci zaměřenou na RS. Vytyčování takovýchto cílů mě motivuje a inspiruje. Pokud si stanovím příliš vysoké cíle, může to mít za následek zklamání a frustraci.

Vím nejlépe, jak se cítím, a jsem velmi ráda, že si mohu tyto cíle stanovovat. 

4. Mám na paměti, že aktivní život je dobrý pro duševní zdraví

Když cvičím, jsem šťastná. Adrenalin a endorfiny jsou skvělé pro mé duševní zdraví.

Proto je také nezbytné stanovit si cíle, které pro mě nebudou nepříjemnou povinností. Než jsem přestala hrát hokej, mé tělesné omezení mě začalo stále více sužovat. Chtěla jsem dále hrát na úrovni, na níž jsem vždycky hrála. Také jsem se vinila z toho, že jsem zklamala své spoluhráče. Když se mé reakce začaly zpomalovat, hrozilo mi čím dále častěji, že si přivodím zranění. 

Ač to bylo těžké, pochybovala jsem, že se to někdy zlepší. A taky se to nezlepšilo. Tak jsem se rozhodla radši přestat hrát úplně, abych nezačala nenávidět sport, který jsem dělala ze všeho nejraději.

Jsem ráda, že jsem i nadále aktivní prostřednictvím chůze a tance. Pohyb je vynikající pro mysl, mozek a tělo. Může vám to dodat vzpruhu na několik dní.

5. Na hodinách cvičení si najdu kamarády

Sociální interakce, k níž dochází během pohybu, je fantastická. Výzkum Sdružení pro roztroušenou sklerózu naznačuje, že osamělost může postihnout tři z pěti osob s RS. Proto je nezbytné přijmout opatření, jak jí předcházet.

Týmové sporty jsou snadným a zábavným způsobem, jak se skamarádit. Můj hokejový tým mě poté, co jsem si vyslechla svou diagnózu, neuvěřitelně podporoval.

Přestože je tanec spíše individuální aktivita, také jsem si našla přátele, když jsem začala chodit na hodiny tance. To, že zůstanete fyzicky aktivní, může s sebou přinést osvěžující změnu prostředí a vést k vybudování vztahů s lidmi, kteří vám budou oporou.

Pokud trpíte RS, být nadále aktivní neznamená jen udržování dobrého tělesného zdraví. Je velmi důležité najít co nejvíc různých způsobů, jak zůstat v pohybu.

V současné době existuje tolik možných aktivit a sportů. Můžete si vybrat z následujících možností:

• skupinové kurzy
• týmové sporty
• tělocvičny
• online kurzy

Nevěřím tomu, když lidé říkají, že nemají rádi pohyb. Myslím, že pro sebe zatím nenašli tu správnou aktivitu. Existuje nekonečné množství možností a je možné být fyzicky aktivní bez ohledu na věk, fyzické schopnosti nebo úroveň tělesné zdatnosti.

Uvedený text má výhradně informativní účel, nejedná se o konkrétní doporučení pro zvládání nebo léčbu onemocnění.

---

COB-CZ-00108

---