Porozumění migréně: Prodrom a postdrom

Když mi byla poprvé diagnostikována migréna, můj praktický lékař mi nedal najevo, že bych se o migréně měla dozvědět více, ani mi neposkytl žádné další informace. Řekl jen: „Když budete mít záchvat, vezměte si tyto tablety.“

Když jsem se přestěhovala do jiného města, přešla k novému lékaři a navštívila skutečné odborníky na neurologickém oddělení v nemocnici, dozvěděla jsem se o migréně mnohem více a najednou všechno do sebe začalo zapadat a já jsem začala svou zkušenost s tímto onemocněním lépe chápat.

Byl to skvělý pocit nepřipadat si najednou, jako že se každou chvíli zblázním. Pravděpodobně největší okamžik, který to dokládá, byl, když jsem hovořila o svém onemocnění jako o stavu „jako při kocovině“ a bylo mi řečeno, že se jedná o naprosto normální jev zvaný „postdrom“.

Tehdy jsem se konečně dozvěděla o fázích migrény prodromu a postdromu – o jevech, které pociťujeme před samotným záchvatem migrény a po jeho skončení. Chtěla bych se s vámi podělit o to, co jsem se dozvěděla, pro případ, že se potýkáte se stejným problémem, ale doporučila bych vám, abyste si promluvili se svým lékařem, zdravotní sestrou a odborníkem k získání všech informací, které potřebujete, abyste se ozbrojili vědomostmi.

Fáze prodromu

Bylo by snadné myslet si, že prodrom se týká aury, ale u pacientů s aurou vlastně aura začíná po prodromu, bezprostředně před migrénou.

Spousta lidí, se kterými mluvím a kteří toho o migréně moc nevědí (stejně jako já, dokud jsem nezačala trpět chronickými migrénami), si myslí, že u každého, kdo trpí migrénou, se rozvine aura. Myslím, že je to proto, že je to jedna z věcí, která vstoupila do obecného povědomí o migréně, takže jsou překvapeni, když jim řeknu, že migrénu s aurou má jen asi 10–30 % lidí s migrénou.

U lidí s aurou je to takový počáteční varovný signál a často mohou předpovědět, jak dlouho bude aura trvat a co se stane, když odezní.

Stejně jako většina lidí s migrénou ani já nepociťuji auru, což znamená, že se u mě neobjevuje ten počáteční varovný signál, který by mě upozornil na nastupující migrénu. To znamená, že musím věnovat mnohem více pozornosti příznakům prodromu, abych věděla, kdy se u mě pravděpodobně objeví migréna, abych mohla být připravena užít léky ve správný čas.

Pokaždé, když jsem se v jedné ze svých pracovních pozic musela setkat s poradcem pro ochranu zdraví, musela jsem strávit dost času vysvětlováním prodromu a toho, jak se může lišit, protože to mělo vliv na to, kdy jsem musela odejít z práce. Pro mnoho lidí je těžké pochopit, že i když mám chronickou migrénu, je každý záchvat migrény jiný a ne vždy je snadné rozpoznat příznaky.

Co často lidi udivuje, je, když jim řeknu, že téměř vždy to nejsem já, kdo zjistí, že jsem ve fázi prodromu, ale je to můj manžel nebo moji blízcí přátelé, protože u mě vidí změny snadněji, než je vidím já sama. I když nikdo zvenčí není schopen cítit, co je to mít migrénu, pozorováním příznaků prodromu zvenčí o ní může mít mnohem jasnější představu.

Většinou (ale ne vždy) mívám bolest hlavy v průběhu fáze prodromu, která postihuje jednu polovinu hlavy. Možná si myslíte, že by to samo o sobě mohlo stačit k rozpoznání prodromu, ale ne tehdy, pokud máte také chronické denní bolesti hlavy, nebo i jen časté bolesti hlavy, které jste zvyklí ignorovat. Když jste se „naprogramovali“ tak, abyste bolest hlavy ignorovali, je mnohem méně pravděpodobné, že rozpoznáte konkrétní typ a pocit bolesti hlavy, který máte, což je často varovný signál.

Jedním z mých spolehlivějších, ale velmi pozdních příznaků prodromu je rýma. Samozřejmě se to nestává pokaždé, ale pokud mám pochybnosti o tom, zda přehnaně reaguji na jiné příznaky a mám rýmu, vím, k čemu se schyluje – je čas připravit se na zlé chvíle, protože mi hrozí záchvat migrény.

Někdy mám chuť na jídlo, obvykle na něco slaného a sladkého, ale je těžké určit, zda se jedná o chutě na jídlo v souvislosti s prodromem, nebo zda prostě opravdu chci něco takového jíst. Jindy úplně ztratím chuť k jídlu a musím se nutit do jídla, abych do sebe vůbec něco vpravila.

Afázie (když nemůžu najít jednoduchá slova nebo nerozumím tomu, co lidé říkají) v mém případě souvisí s migrénou mnohem specifičtěji. Objevuje se u mě pouze ve fázi prodromu nebo při migréně, ale je velmi nejisté, jestli se u mě vůbec afázie vyskytne, takže to není v žádném případě spolehlivé vodítko.

I když zjistím, že jsem ve fázi prodromu, je velmi těžké vědět, jak dlouho bude trvat, než mě zachvátí migréna. Může to být během několika minut nebo během několika hodin, může to trvat i den. Udivuje i mě, že po tak obrovském množství migrén, které jsem zažila, a jak často jsem je zažila, stále nemohu spolehlivě předpovědět, kdy budu migrénu mít.

Vedení migrenózního deníku a zapisování všeho, co se zdá být jen trochu neobvyklé, vám pomůže zjistit, jaké jsou vaše vlastní příznaky prodromu.

Fáze postdromu

Nemám tendenci označovat období po migréně za postdrom, spíše ji označuji jako stav „jako při kocovině“, protože tak mi to při migréně obvykle připadá – opravdu jako silná kocovina.

Zjistila jsem, že s touto fází migrény se nejvíce ztotožňují lidé, kteří migrénou vůbec netrpí. Když se po migréně vrátím zpět do práce, ale stále jsem ve fázi postdromu, lidé si myslí, že když jsem zpátky v práci, mám po migréně. Vysvětlím jim, že se ve skutečnosti nacházím v poslední fázi migrény a že to lze velmi dobře přirovnat k silné kocovině.

Někdy v jejich tváři mohu vyčíst, že se snaží rozpomenout, jaké to je mít silnou kocovinu, a pozoruji, jak přede mnou uvažují, jak jsem asi prožívala těch několik posledních dní.

Tyto příznaky podobné kocovině ve mně vždycky vyvolávají šílenou žízeň. Naprosto neuhasitelnou žízeň. Tato fáze migrény je také obvykle doprovázena světloplachostí, i když zpravidla méně silnou než při samotné migréně.

Obzvláště špatně zvládám únavu a závratě. Protože jsem právě prošla záchvatem migrény (což obvykle znamená tři dny strávené v posteli), opravdu chci být potom schopna vstát a zase fungovat. Ale moje tělo se prostě zhroutí, i když se snažím dělat jen ty nejjednodušší věci.

I když mám pocit, že můžu konečně zase myslet, nejsem schopna se po migréně, kdy mám mozek „na kaši“, pořádně soustředit. Začnu dělat nějakou činnost a prostě přestanu vnímat. Je to, jako kdybych měla věci v hlavě zpřeházené.

Dalším příznakem je náhlá ospalost. Připadá mi, jako bych se znovu cítila normálně, ale pak prostě usnu, aniž si uvědomím, jak unavená jsem musela být. I přes všechen ten odpočinek, který si během migrény dopřeji, mě záchvat zcela vyčerpá.

Stejně jako při zlé kocovině i ve fázi postdromu můžete někdy pociťovat nevolnost a nutkání ke zvracení, které se bohužel nevyskytují jen při samotné fázi migrény.

Závažnost mých příznaků postdromu se samozřejmě liší případ od případu a někdy se u mě postdrom vůbec neobjeví, takže je velmi obtížné vědět, i když migréna skončí, co budu schopna dělat a co ne.

Je důležité, abyste svým příznakům prodromu a postdromu porozuměli nejen vy, ale především lidé kolem vás, protože vám to usnadní život s migrénou. Tolikrát mi pomohlo, když ostatní byli schopni rozpoznat mé příznaky prodromu, a zvládat očekávání toho, co jsem po migréně schopna dělat, je stejně důležité jako to, aby lidé pochopili, že samotná migréna může být velice vysilující.

Uvedený text má výhradně informativní účel, nejedná se o konkrétní doporučení pro zvládání nebo léčbu onemocnění.

---

COB-CZ-00114

---