7 věcí, které byste neměli říkat lidem s problémy s duševním zdravím (a 5 věcí, které byste říkat měli)

Někdy je těžké poznat, jak reagovat, když zjistíte, že někdo má problémy s duševním zdravím. Co vám pomůže, pokud vůbec něco? Nezhoršíte to ještě víc?

Jako člověk, který žije s duševním onemocněním, chci, aby lidé v první řadě věděli, že se mnou mají jednat jako vždycky. Nechci, aby si najednou mysleli, že se ke mně nebo k jiným lidem, jako jsem já, musí chovat zvláštním způsobem. Samozřejmě je skvělé nás podpořit a sledovat známky toho, jestli něco není v pořádku. Ale nebojte se s námi smát a žertovat, jako jste to dělali vždycky. Koneckonců smích je jeden z nejúžasnějších darů, které může přítel dát.

Přesto existují určité věci, které jsou méně užitečné než jiné. Neplatí to pro všechny stejně, ale podle mých zkušeností bychom se měli vyhnout následujícím věcem, protože mohou ublížit.

Co nedělat

Neříkejte – „Zkusil/a jsi cvičit? To tě vyléčí!“

Aktivita má samozřejmě mnoho zdravotních přínosů a je prokázáno, že aktivity jako chůze a plavání mají pozitivní vliv na naši náladu.

Ale i když pomáhá, sama o sobě pravděpodobně nevyléčí problémy s duševním zdravím. Lidé, kteří bojují s depresí, mají často také potíže s mobilizací k aktivitě. Což přidává další položku na zdánlivě nekonečný seznam úkolů.

Co takhle se jich zeptat, jestli by si nechtěli jít zaplavat nebo jestli nemají chuť jít se psem na procházku do lesa? To vašim přátelům pomůže nejen tím, že jim to umožní strávit čas s vámi, ale také je to vytáhne z domu.

Neříkejte – „Tvoje domácnost/účes/oblečení vypadá naprosto příšerně, kdy jsi naposledy uklízel/a / pral/a?“

Pocit přetížení a nedostatku energie na zvládnutí základních úkolů může být příznakem některých duševních poruch. Může to skutečně narušit každodenní život. Místo toho, abyste svého blízkého uvedli do rozpaků, co takhle jim nabídnout pomoc? Někdy může někdo, kdo vám pomůže s maličkostmi, skutečně zmírnit starosti a pocity bezmoci.

Neříkejte – „Vím, jak se cítíš“ (pokud to skutečně nevíte)

Pokud víte, jak se dotyčný cítí, může to pomoci, ale nesnažte se předstírat, že to víte, pokud to nevíte. Pokud jste nikdy nezažili problémy s duševním zdravím, může to znít povýšeně nebo necitlivě, pokud je srovnáváte s normálními, zdravými emocemi. Pokud přiznáte, že nevíte, jak se cítí, ale chcete se pokusit porozumět, pomůže to vašemu blízkému mnohem více.

Neříkejte – „Hlavu vzhůru, nemůže to být TAK zlé“

Tohle by mělo být samozřejmé, ale bohužel se to stále říká. Problémy s duševním zdravím někdy nedávají smysl ani člověku, který s nimi žije, natož jeho okolí. Říkat lidem, aby se „vzchopili“, nebo říkat „není to tak zlé“ a „prostě se z toho vzpamatuj“ může způsobit víc škody než užitku. Kdyby to bylo tak snadné, věřte mi, že bychom to udělali!

Místo toho se lidí zeptejte, jak jim můžete pomoci nebo jak se jim daří. Vůbec nám nevadí na tyto otázky odpovídat.

Neříkejte – „Máš to všechno jen v hlavě“

Na tohle se mi ani nechce reagovat. Proč by to někdo vůbec říkal? Přesto se to dělá. Duševní poruchy jsou lékařsky opodstatněné, mohou být naprosto vyčerpávající a často vyžadují lékařský zásah. Naznačovat, že si člověk problém vymýšlí, je velmi neužitečné. Je to mnohem složitější a rozhodně to není něco, co se dá napravit změnou jedné jednoduché myšlenky.

Neříkejte – „Vypadáš normálně“

I když to jiné lidi nemusí urážet, stále si vzpomínám, když mi to někdo řekl poprvé. Spadla mi čelist. Promiňte, ale jak mám vypadat? Problémy s duševním zdravím mají často neviditelné příznaky a lidé, kteří s nimi žijí, nevypadají jinak než ti bez příznaků. To neznamená, že tyto příznaky neexistují, ani to neznamená, že někdo není nemocný.

Neříkejte nám, že jsme sobečtí

Naprosto nesnáším, když lidé říkají, že lidé s duševními problémy jsou sobečtí. Ano, různé stavy s sebou nesou řadu problémů, ale nazvali byste někoho s fyzickým onemocněním sobcem? Některé duševní stavy mohou být smrtelné a nikdo si nevybírá, že onemocní.

Co dělat

Zeptejte se – „Jak se máš?“

Je to normální – nebojte se nás zeptat! Pokud vám důvěřujeme, možná vám skutečně řekneme, jak se cítíme. Buďme však realističtí, většina z nás přikývne a řekne: „Mám se dobře, díky.“ Ale tato jednoduchá otázka nám může ukázat, že vám na nás záleží, a to může někdy znamenat celý svět.

Zeptejte se – „Jak mohu pomoci?“

Někdy mohou mít obrovský význam jednoduché věci, jako je nabídka objetí nebo možnost si s námi chvíli popovídat. Velkou pomocí jsou i praktičtější věci, jako je nabídka odvozu k lékaři nebo pomoc s domácími pracemi (viz výše). Pokud nám tedy opravdu chcete pomoci, stačí se zeptat. Je velmi pravděpodobné, že vám řekneme, co potřebujeme.

Zeptejte se – „Jak mohu lépe porozumět tomu, jak se cítíš?“

Přiznávám, že v polovině případů nerozumím ani sama sobě, ani tomu, proč se cítím určitým způsobem. Kdyby se někdo chtěl dozvědět více o mých potížích, mohu ho snadno odkázat na články, které jsem napsala já nebo jiní lidé s duševním onemocněním, abych mu pomohla porozumět. Je hezké, když se lidé zajímají, a jediný způsob, jak bojovat proti stigmatu a nepochopení, je vzdělávání.

Co udělat – připomeňte nám, že něco znamenáme.

Duševní onemocnění může opravdu narušit naši sebeúctu a důstojnost. Můžeme se dokonce cítit jako „podlidé“, proto prosím nepodceňujte hodnotu slov podpory. Sem tam nějaké slovo o hodnotě může mít obrovský význam.

Co dělat – připomenout nám, že existuje naděje

Problémy s duševním zdravím jsou skutečné, a když se ocitnete v jejich hlubinách, můžete se cítit tak beznadějně. Existuje však spousta léčebných postupů, které nám mohou skutečně pomoci. Zde přichází na řadu naděje.

Připomeňte nám, že máme podporu, že existují zdravotníci, kteří nám mohou pomoci, a že se nebudeme vždy cítit tak špatně jako v danou chvíli.

Co si z toho odnést

Duševní stavy jsou stejně individuální jako člověk, který s nimi žije. Přestože neexistuje žádný konečný seznam správných nebo špatných věcí, které můžete říct, pomůže vám, když budete hledat slova útěchy pro své blízké. Zjištění, jaké věci je rozladí, vám také pomůže vybudovat podpůrný vztah.

Uvedený text má výhradně informativní účel, nejedná se o konkrétní doporučení pro zvládání nebo léčbu onemocnění.

---

COB-CZ-00081

---